2020 - posedmé
Trasa: Domašov nad Bystřicí - Sedm Dvorů - Moravský Beroun - Valšov - Moravský Kočov - Moravskoslezský Kočov - Staré Město - Nová Véska - Stará Rudná - Podlesí - sedlo Hvězda - Karlova Studánka - Švýcárna - Praděd - Ovčárna
Zatím nejdelší (74,4 km) a turisticky nejnáročnější trasa z již proběhlých nočních výstupů na Praděd včetně komplikací, které přineslo letošní mokré léto. V hospodě U Podjezdu jsem si dal jedno startovní a vyrazil lesní cestou kolem Domašovské kyselky do Sedmi Dvorů, pokochal se západem slunce a pokračoval silnicí do Moravského Berouna. Odtud pak směrem na Nové Valteřice a lesními cestami přes Slunečnou vrchovinu až na Černý most přes Moravici vlévající se do Slezské Harty. V tomto úseku trasy proběhla jedna menší komplikace, asi 800 m od rozc. Pod Rychtářem po modrém TZ byla cesta totálně rozcupovaná těžkou lesní technikou s hlubokými brázdami zalitými vodou, takže tyto tůně jsem musel opatrně obcházet bokem. Po Černém mostu následoval Valšov, Moravský Kočov, Moravskoslezský Kočov, odkud jsem pokračoval polní cestou podél Uhlířského vrchu. Na plánované odbočce směrem k Vodárenskému potoku a D11 jsem záhy zjistil, že moje nohy čeká ranní koupel, protože jak klesající zarostlá polní cesta tak přilehlá svahovitá louka, byly plné vody a zurčících potůčků. Vodu jsem si užil i po přechodu D11 směrem ke Kobylímu potoku, kde jsem si těsně před brodem pořídil chodidlové bahenní zábaly. Naštěstí šlapu naboso v sandálích, takže stačil oplach ve vodě a už v pohodě jsem dokráčel do Starého Města, kde jsem si po 40 km dopřál přestávku s občerstvením. Pak následovalo teměř 13 km dlouhé silniční stoupání přes Novou Vésku, Starou Rudnou a Podlesí na Hvězdu a po turistické trase sestup do Karlovy Studánky. Na parkovišti u vodopádu jsem si opět dopřál přestávku s proteinovým občerstvením, namasíroval svalstvo alpsko - konopnou tinkturou, nakopl se free sugar Red Bullem a vyrazil směrem na Vidly. U památníku vybudování Videlské cesty na kótě 1004 m jsem odbočil na Dřevařskou cestu a pokračoval úbočím Ostrého vrchu, Prostředního vrchu a Sokolího vrchu, kde jsem přešel na navazující Silonovu trasu. Ta mě dovedla přes prameny Střední Opavy až k modrému TZ směrem na Malý Děd. Po téměř 65 km mě čekala nejtěžší zkouška, strmý výstup přes Silonovu chatu pod Kamzičím vrchem k rozcestníku Černík a přes vrchol Malý Děd na Švýcárnu. Zbytek cesty už byla jenom třešnička na dortu a po 18 hodinách putování jsem stanul na vrcholu Praděda. Sbalil jsem hůlky do batohu, dal si pivko za pade, zmzku za čtyřicet, sešel na Ovčárnu a kyvadlovkou dojel na Hvězdu. Tam už mě čekala manželka se svou modrou Fábinkou a odvezla si mě domů.